.png){kind=logo}
.jpg)
.jpg)
_(1)-photoroom.png)
-1.jpg)
.jpg)
Co je deuterium, ATP syntéza, deuteria zbavená voda a jaký vliv na ně má červené světlo?
Otázky, respektive pojmy výše, například„deuterium“,„deuterie zbavená voda“ jsou možná pro většinu z vás čtenářů zvláštní, protože je neznáte, ale jsou důvodem, proč vlastně vznikl celý projekt Mitochondriak!
Co se v dnešním článku dozvíte:
- Proč zařízení mitochondriak 3.0 obsahují také 760 nm?
- Co je ATP?
- Co je deuterie zbavená voda?
- Co je deuterium?
- Jaká je souvislost mezi světlem a naší hydratací? Opravdu si vodu tvoříme v těle?
- V čem se naše vlastní voda liší od té z vodovodu?
Jak naše mitochondrie tvoří ATP a energii:
Co je ATP a jak ho mitochondrie tvoří?
ATP produkuje tělo různými způsoby, ale z cca 90 až 98 % jsou za jeho recyklaci zodpovědné mitochondrie. To znamená, že lépe pracující mitochondrie se odráží i na větším množství dostupného ATP, a tedy na našem lepším výkonu a zdraví.
Zapamatujte si tedy, že když se řekne ATP - musíte si hned vzpomenout na mitochondrie. Mitochondrie nám ATP zajišťují. Pojďme dál.
Tvorba ATP a ATP syntáza jako velký filtr pro metabolickou vodu:
Jak se říká, někdy je lepší jednou vidět než stokrát slyšet (nebo číst), a proto v tomto bodě připojujeme krátké video.
Video je opravdu krátké a stačí si prohlédnout od 2:10 na pár vteřin. Vidíte na něm animaci vnitra mitochondrie, kde se nachází něco, co produkuje ATP (naši energii). To něco je motor, který se jmenuje ATP syntáza.
Když sníme potravu, ta se rozloží na vodík, ten zase na malé subatomární částice (jak víte – elektrony a protony), no a jsou to právě protony, které pak putují přes tento, přírodou promyšlený, stroj jménem ATP syntáza. Když skrze ni protony proudí, roztáčejí ji podobně jako voda turbínu, přičemž produkují ATP a následně i vodu.
Ano, čtete dobře. Vodu. Naše mitochondrie produkují neustále vodu, díky čemuž žijeme. [R] Rostlinky vodu konzumují a živočichové vodu tvoří.
Nicméně, tato voda je jiná než voda, kterou si nalijte například z vodovodu. Tato voda je totiž do velké míry zbavena deuteria.
Co je deuterium:
Nebojte se, nejdeme vás nyní nudit jadernou fyzikou ani ničím podobným. 😄 Chceme jen, abyste měli na paměti, že vodík je základní prvek, který tvoří součást všeho, v mitochondriích jej spalujeme a také tvoří dvě třetiny z vody.
To„H“ v„H2O“ znamená Hydrogen (v překladu vodík).
Co dělá deuterium a proč byste se o něj měli zajímat:
Jak tedy vidíte, samotné deuterium a jeho nadměrná koncentrace v našem těle dokáže ovlivnit i náš metabolismus, a tedy i množství energie, zdraví, či dokonce naše hubnutí/přibírání.
Vám jako laikovi si stačí zapamatovat toto: deuterium je těžký vodík a naše mitochondrie jej za nás filtrují.
Pokud se ptáte jak, odpovědí je ATP syntáza, kterou jste viděli výše. Přesun protonu přes motor je skvělý způsob, jak příroda zařídila filtraci deuteria. Deuterium je totiž větší a těžší a přes motor snadno neprojede.
Co je deuteria zbavená voda:
Jak tedy můžete i na základě těchto pár nádobí vidět, produkce ATP je jen vedlejší produkt mitochondrie. A to i přesto, co říká „mainstream“. Hlavní záměr mitochondrií je totiž produkce vody a filtrace deuteria. Tím, že jej mitochondrie filtruje, následně produkuje to, čemu říkáme deuterie zbavená voda.
Pokud si to chcete i představit, stačí, když pomyslíte na jednoduchý filtr, jaký si lidé instalují na kohoutek. Voda s nečistotami přichází dovnitř, no a filtr, díky svým malým mezerám, propustí jen malé částky a vodu. Stejně funguje ATP syntáza.
Voda, která je zbavena deuteria, je následně lehčí, méně viskózní a snáze se dostane do každé částí buňky a hydratuje ji. Takto zůstaneme hydratovaní, zdravější a výkonnější.
V tomto bodě si myslíme, že nejsou potřeba další detaily (určitě se tomu budeme postupně věnovat na blozích i ve videích více a více), ale pokud vás to zajímá více již nyní, doporučujeme přejít na stránku našeho zakladatele Jaroslava Lachkého a na jeho blog, kde se tomu věnuje dopodrobna. O deuteriu má i samostatnou kategorii.
Jak vhodné červené a infračervené světlo podporuje hydrataci a produkci deuteria zbavené vody:
Dostáváme se k závěru, jakým je červené a infračervené světlo a jejich pozitivní a stimulační vliv na vodu a ATP syntázu.
Dnes je již známo, že právě červené a NIR světlo stimulují produkci ATP.
Nejlépe to dokáže právě vlnová délka 670 nm.
V čem jsou zařízení EasyLight Mitochondriak odlišná:
LED diody v zařízeních EasyLight jsou navrženy tak, že vyzařují světlo jen při velmi specifických, předem naprogramovaných, terapeutických vlnových délkách světla. Nové EasyLight zařízení Mitochondriak® využívají vlnové délky v rozpětí od 336 po 900 nm, v závislosti na modelu.
Všechna zařízení EasyLight Mitochondriak 3.0 poskytují minimálně 6 vlnových délek, přičemž 3 ve spektru RED a 3 ve spektru NIR, jejichž cílem je ještě lépe stimulovat čtvrtý komplex v mitochondrii a produkci ATP i vody.
I jedna z nejznámějších výzkumnín v oblasti RLT, Tina Karu objevila už dávno čtyři akční vrcholy v červené až blízké infračervené oblasti: 620, 680, 760 a 820 nm, které podle ní patří do absorpčních spekter tzv. "redox aktivních center" cytochromu c oxidázy (jmenovitě - redukovaného CuA, oxidovaného CuB, redukovaného CuB a oxidovaného CuA). [9, 10]
Jaká je naše mise a naše motto:
"Nesnažíme se „hacknout“ přírodu ani napodobit sluneční světlo. Snažíme se jim jen co nejvíce přiblížit a využít jejich přírodní léčivou sílu!"
Přibližme se přírodě i slunečnímu světlu a objevme svůj plný potenciál!
Mitochondriak®
-
Jaroslav Lachký, kniha Kvantová Biológia (https://jaroslavlachky.sk/eshop-produkty/kvantova-biologia/)
-
Gabor Somlyai - Defeating Cancer!: The Biological Effect of Deuterium Depletion#
-
Tina Karu J. Photochem. Photobiol. B Biol., 49 (1999), pp. 1-17
-
Margaret T.T. Wong-Riley, Huan Ling Liang, Janis T. Eells, Britton Chance, Michele M. Henry, Ellen Buchmann, Mary Kane, Harry T. Whelan, Photobiomodulation Directly Benefits Primary Neurons Functionally Inactivated by Toxins: ROLE OF CYTOCHROME c OXIDASE*, Journal of Biological Chemistry, Volume 280, Issue 6, 2005, Pages 4761-4771, ISSN 0021-9258, https://doi.org/10.1074/jbc.M409650200.
